Na základě dvou knih Thinoty Snydera z nakladatelství Paseka…
Deklarace a adaptace – Václav Havel (str 88 a dál –divadelní hra: Moc bezmocných)
Slovo normální může znamenat dvě různé věci. Pokud je normální to co dělají druzí, pak se může stát, že konformismus spadne do černé díry nesmyslnosti. Pkod je normální to co by člověk dělat měl, pak otevírá průchod do světa snů, aspirací a soudů. Pokud má V. Havel pravdu a nesvoboda znamená předvídatelnost, pak v sobě svoboda musí obnášet nepředvídatelnost…
Havel se obával, že nás státní moc tlačí k předvídatelnosti…
Když jsou lidé suverénní, generují tím nepředvídatelnost… Součinností lidé radostně vnášejí do světa lidskou nepředvídatelnost…. Svobodní lidé jsou svobodní pro sebe navzájem, ale nepředvídatelní jsou pro úřady a stroje. Nesvobodní lidé jsou pro sebe nepředvídatelní, pro mocné předvídatelní. Nepředvídatelnost nám společně umožňuje stát se individuálním já.
Moderní tyranie nevyžaduje oddanost, nýbrž předvídatelnost.
Neutralita je vyloučená: buď svět kolem nás umrtvujeme nebo ho oživujeme.
(V 70 letech začala KSČ využívat televizi jakožto hlavní nástroj politické propagandy. Cílem nebylo přesvědčit obyvatelstvo o pravdivosti marxismu (to lidé ztratili v roce 68), nýbrž přesvědčit je, že současné pořádky jsou jedině možné….Dříve komunisté vládly nepokrytým násilím, ale nyní se snažil udělat z lidí předvídatelný objekt. (násilí úplně nezmizelo, ale nahradily ho seriály v televizi – k zneškodnění obyvatelstva a k posílení jeho homogenity.) … Podobně dnes Silicon Valley slibovali krásný svět a pak začali prohlašovat, že neexistuje alternativa a zlákali nás do obrazovek – k univerzálnímu nihilismu)
Algoritmy sociálních médií nás udržují online trapně úhledným receptem: příliš mnoho kontaktů s druhými ve formě rychlé afirmace a příliš málo kontaktů se skutečným živým tělem reálných lidí. Máme sice dojem, že se učíme a dozvídáme novinky, ale bez žitého těla jsme dezorientovaní, vystresovaní a náchylní k pomýleným úsudkům… Proměnila se tvář světa. Přechod od sledování lidí ke sledování displejů…(Ruské útoky přes sociální sítě na Ukrajiny přes Prigožina – nábor ruských vězňů do války, Hillary Clintonovou) Představa, že naše emoce a mnohdy i jednání vycházejí z machinací lidí, je znepokojivá ale pravdivá – přicházíme tak o svobodu… Sběr da se může stát základem nesvobodné politiky…. Na sociálních sítích se naše pozornost tříští na tak malé střípky, že předmětem analýzy se stáváme my, ale my analyzovat nemáme šanci… Už nejmse doopravdy přítomni… Opustí nás i paměť… Nevnímáme už prostor potřebný pro naše těla a prostor obsadí stroje… Havel varoval před lákavostí strojového uvažování a před domněním, že jsme stroje. Vymizeli otázky proč? A navykáme si na otázky Jak?, které generují kvantitativní výroky, zpracované počítači… Buduje se impérium nového typu… Dostáváme nesmyslný úkol: přizpůsobit se, adaptovat se, normalizovat se… Musíme porozumět zákonitostem mentálního světa budovaného kolem nás, oné sítě mikroprocesorů, v níž trávíme takovou spoustu času, aby nás nestrhával mediální tep předvídatelnosti. (Facebook a další sociální sítě čerpají svou moc tzv. mozkového hackingu čili mentální manipulace na kterou zašlo před mnoha desítkami let v laboratořích myši a holubi.
Havlovi se normalizované Československo sedmdesátých let zdálo být jakýmsi mementem Západu, odkrývajícím mu jeho latentní směřování. V reálném socialismu je vidět typicky moderní problém nesvobody, které se účastníme že na strukturu stimulů reagujeme předvídatelně…. Je v nás pěstován strach, který odpovídá strachu vašich vrstevníků. Pokud jsou předvídatelné vaše strachy, jste předvídatelný i vy sám, což znamená že jste zralý k manipulaci. Kdo je předvídatelný, předvídatelně strhává vlastní zemi do zkázy. Konformní člověk se nechá snadno vést. Shromážděná data o našem chování, vygenerovaná pro inzerenty, si kupují politici a oligarchové s politickými zájmy.
Filozof Šestov hovoří o živých automatech, jejichž pero natáhla tajuplná ruka.
Svoboda potřebuje suverénní a nepředvídatelně přemýšlivé lidi. Nesvoboda potřebuje ovladatelné a předvídatelné tvory. Když pochopíme jak funguje mentální manipulace, můžeme se tlaku na předvídatelnost vyhnout. Jsme na tahu.
Kniha Cesta k nesvobodě od Timothyho Snydera
Moje poznámka: Nejsem politický aktivista, ale snažím se přemýšlet. Každý člověk na planetě Zemi je originál a má své názory. Uvědomuji si však že většina osobních názorů nejsou naše, nejsou moje, ale převzali jsme je ze svého okolí, z názorů jiných lidí a poslední dobou z názorů všude přítomných médií. Média jsou ovlivněna názorem jiných lidí a podléhají názorům a pokynům majitele média a vládců. Kniha Timothy Snydera brání demokracii. Ale i demokracie je chybující a nedokonalá. Jsou však současné demokracie opravdu demokratická? Přívlastky jako kritická, polarizovaná, zranitelná, dynamická, fragmentovaná, oslabená a inovativní pomáhají vystihnout složitou realitu demokracie. Každá doba i ta dnešní je náročná. Je závislá na tom jaké děti se rodí, jak jsou vychovány rodiči a vzdělávány, jaké je společenské vědomí té či oné doby. Jaké hodnoty předává předešlá generace té nové, po čem lidé touží, jaké jsou jejich sny, jaké jsou jejich reálné možnosti. Dějiny vždy přecházejí od monarchie k republice a zase zpět, od vlády jedinců k parlamentu a od demokracie zpět k totalitě – zpět k vládě bohatých, dnes oligarchů, dřívě šlechty. Žádná z vlád není úplně zlá a není úplně dobrá.Proto jsme neustále nespokojeni a stále hledáme něco lepšího. Nejsem politický aktivista protože ve svém věku užívám daru každého dne s vědomím, že sinusoidu dějin už neuvidím, ale druhým to přeji. Proto se zajímám a přemýšlím. (LFK)
Kniha Cesta k nesvobodě (nakladatelství Paseka) od Timothyho Snydera se zabývá různými aspekty totalitních režimů a varuje před nebezpečím, které tyto systémy představují pro demokracii a svobodu jednotlivce. Zde jsou hlavní myšlenky:
Autor analyzuje různé formy totalitarismu, včetně fašismu a komunismu, a jejich dopady na společnost. Autor analyzuje různé formy totalitarismu, včetně fašismu a komunismu, a jejich dopady na společnost. Zmiňuje, jak tyto režimy manipulují s pravdou a historií.
Popis Ruska -Autoritářský režim:
Snyder charakterizuje současné Rusko jako autoritářský stát, který se snaží centralizovat moc a potlačit opozici. Vláda pod vedením Vladimira Putina využívá různé taktiky k udržení kontroly nad obyvatelstvem a potlačení jakéhokoli nesouhlasu. Autor upozorňuje na to, jak ruský režim vytváří narativ o národní identitě, který je založen na historických mýtech a imperiálních ambicích.
Snyder ukazuje, jak ruská vláda manipuluje s historickými událostmi, aby posílila svůj současný politický narativ. Režim aktivně šíří dezinformace prostřednictvím státem kontrolovaných médií a online platforem. Ruský režim se snaží vytvářet alternativní realitu, ve které je oficiální narativ považován za pravdivý, zatímco jiné pohledy jsou označovány za „falešné zprávy“ nebo „západní propagandu“.
Timothy Snyder v knize Cesta k nesvobodě popisuje několik konkrétních metod, kterými autoritářské režimy, jako je ten ruský, vytvářejí alternativní realitu. Zde jsou hlavní strategie:
Strategie mainipulace obyvatel v Rusku
1. Manipulace s informacemi – Cenzura, Dezinformace: Vytváření a šíření nepravdivých nebo zavádějících informací, které podporují vládní narativ. Například se mohou šířit lži o vnitřních nebo mezinárodních událostech, které posilují obraz Ruska jako oběti nebo hrdiny.
2. Převrácení historických faktů . Reinterpretace historie: Historické události jsou přetvářeny tak, aby odpovídaly současným politickým cílům. Například, události jako Velká vlastenecká válka. Vytváření mýtů: Vytváření mýtů o národní hrdosti a výjimečnosti, které posilují nacionalismus a ospravedlňují agresivní politiky.
3. Kontrola narativu v médiích – Státní propaganda: Vláda investuje do státem kontrolovaných médií, která šíří oficiální narativ a propagandu. Tyto média často prezentují jednostranné pohledy a ignorují alternativní názory. Sociální sítě: Využívání sociálních médií k šíření dezinformací a propagandy, často prostřednictvím falešných účtů nebo botů, které vytvářejí zdání široké podpory pro vládní politiky.
4. Podpora konspiračních teorií – Vytváření nepřátel: Režim často označuje západní země nebo jiné kritiky jako „nepřátele“ a šíří konspirační teorie, které ospravedlňují agresivní akce a posilují pocit ohrožení. Obviňování z vnějších vlivů: Jakákoli kritika vlády je často označována za výsledek vnějších vlivů nebo manipulací, čímž se odvádí pozornost od vnitřních problémů.
5. Zaměření na emocionální apel : Vytváření strachu: Režim využívá strach z vnějších hrozeb (např. terorismus, invaze) k ospravedlnění represivních opatření a k posílení loajality obyvatelstva. Oslava hrdinství: Vytváření narativů o hrdinství a obětech, které vzbuzují pocit národní hrdosti a solidarity, čímž se posiluje podpora pro režim.
Příklad manipulace veřejného mínění
Timothy Snyder v knize Cesta k nesvobodě podrobně analyzuje, jak Vladimir Putin zdůvodňuje válku na Ukrajině a jaké narativy používá k ospravedlnění ruské agresivity. Zde jsou klíčové body, které Snyder zdůrazňuje:
1. Obrana ruských zájmů
2. Národní bezpečnost -Hrozba NATO
3. Historické nároky -Ukrajina není samostatným národem, ale součástí ruského kulturního a historického prostoru. Tento narativ je součástí širšího imperialistického pohledu na region.
4. Dezinformace a propagandistické techniky -obviňuje je z extremismu a fašismu. Vytváření alternativní reality: Ruská propaganda vytváří alternativní realitu, ve které je Rusko prezentováno jako oběť a Ukrajina jako agresor, čímž se snaží upevnit vnitřní podporu pro válku.
5. Národní hrdost a suverenita Obnova ruské velmoci: Putinova rétorika často zahrnuje prvky národní hrdosti a touhy po obnovení ruské velmoci. Válka na Ukrajině je prezentována jako krok k obnovení ruského postavení na světové scéně.
Podklad pro ideologii – ruský Main Kampf- spisy Ivana Iljina
Timothy Snyder ve své knize Cesta k nesvobodě zmiňuje ruského filozofa a teoretika geopolitiky Ivan Iljina jako klíčovou postavu, jejíž myšlenky měly významný vliv na ruskou politiku, zejména v kontextu Putinova režimu. Zde jsou hlavní body, jak Snyder poukazuje na Iljina a jeho myšlenky:
1. Národní identita a duchovní obnova.Duchovní a národní obrození: Iljin zdůrazňoval potřebu duchovního a morálního obnovení ruského národa.
2. Odmítnutí liberalismu a demokracie
3. Vize ruského imperia Imperialistické tendence: Iljinova filozofie obsahuje prvky imperialismu, kdy vidí Rusko jako historickou mocnost s právem na expanze a dominanci
4. Vytváření nepřátel Demonizace opozice: Iljinova myšlenka o nutnosti jednoty a síly národa vede k demonizaci opozice a jakýchkoli alternativních názorů
5. Dědictví Iljina v Putinově režimu Inspirace pro současnou politiku: Snyder tvrdí, že Iljinovo myšlení má přímý dopad na Putinovu ideologii a politiku.
Prvky fašismu v současné politice
Timothy Snyder ve své knize Cesta k nesvobodě nevyslovuje přímý závěr, že Vladimir Putin je zastáncem fašismu v tradičním slova smyslu, ale poukazuje na některé rysy Putinovy politiky a ideologie, které mohou mít fašistické prvky. Zde jsou klíčové body, které Snyder zdůrazňuje:
1. Autoritářské rysy Centralizace moci:
2. Nacionalismus a militarismus Národní hrdost: Putinova politika je silně založena na nacionalismu a militarismu, což jsou také klíčové prvky fašismu
3. Demonizace nepřátel Snyder zdůrazňuje, jak Putinova vláda demonizuje opozici a západní země
4. Reinterpretace historie Putin a jeho režim reinterpretují ruskou historii, aby posílili národní identitu a ospravedlnili své politické cíle. Snyder upozorňuje, že tento způsob manipulace s historií je podobný praktikám fašistických režimů, které používají historické mýty k legitimizaci své moci.
5. Odmítnutí liberalismu a demokratických hodnot Putinova vláda se otevřeně distancuje od západních hodnot a liberalismu, což je v souladu s některými fašistickými ideologiemi, které považují demokratické principy za slabé a neefektivní.
Snyder varuje před nebezpečím autoritářských praktik a nacionalismu, které mohou vést k destabilizaci nejen v Rusku, ale i v širším regionu.
Mediální ruské útoky na jiné země
Timothy Snyder ve své knize Cesta k nesvobodě analyzuje, jak Rusko útočí na jiné země a jejich politiky, a také na koho se zaměřuje při svých podpůrných iniciativách. Zde jsou klíčové body, které Snyder zdůrazňuje:
1. Útoky na jiné země. Rusko používá hybridní taktiky, které kombinují vojenskou sílu, dezinformaci, kybernetické útoky a ekonomický tlak. Tyto metody jsou zaměřeny na oslabení států, které se snaží udržet demokratické instituce a západní orientaci.
Snyder ukazuje, jak ruská média a internetové trollové manipulují s veřejným míněním a vytvářejí chaos.
Rusko často podporuje extremistické a populistické politické hnutí v evropských zemích a USA, které mohou destabilizovat politickou scénu a oslabit tradiční demokratické strany. Tímto způsobem se snaží oslabit Západ jako celek.
2. Rusko se zaměřuje na bývalé sovětské republiky, jako je Ukrajina, Gruzie a Moldavsko, s cílem obnovit svůj vliv v těchto regionech.
Rusko se snaží destabilizovat evropské země, které se orientují na Západ, a to prostřednictvím podpory populistických a extremistických hnutí. Snyder zmiňuje příklady, jako jsou volby v Maďarsku, Francii a dalších zemích, kde Rusko aktivně zasahovalo.
3. Podpora autoritářských režimů. Příkladem může být podpora režimu Bašára Asada v Sýrii nebo alianční vztahy s vládou v Bělorusku.
Rusko poskytuje ekonomickou a vojenskou pomoc autoritářským režimům, aby posílilo jejich stabilitu a udrželo si vliv v těchto zemích. Tato podpora může zahrnovat dodávky zbraní, vojenské poradenství a ekonomické investice.
4. Ospravedlnění agresivních akcí
Timothy Snyder ve své knize Cesta k nesvobodě analyzuje, jak ruská propaganda cíleně útočila na určité politické osobnosti, např.: jako jsou Angela Merkelová a Hillary Clintonová, a jak naopak podporovala Donalda Trumpa, který má stejné zájmy jako Putin. Týká se i dalších politiků, podporujících ruskou expanzi např. i v naší zemi. (Pátrej už sám nebo sama)
(Prameny Thimothy Snyder a výpisky z knihy za pomoci -Monica AI)
Napsat komentář