Prasknula větvička v lese
přestal zpívat pták
a jeskyně zvlhla tichem
myšlenka
vzpomínka
u kříže

světlem se nesou
nesmutni
nevzdychej
pro bratry
pro chudé
pro ránu v boku
Krista Ježíše

A z větví stromů
tisíce křížů
to tmy lesa hledí

Raduj se
z bolesti, slepoty
z lidské lopoty
z bídy a hladu
z rány v dlaních
pro rány v nohou
Krista Ježíše

v korunách stromů
světlo se tlačí
ke zlatavému listí

Světlo a útěcha
příteli můj Ježíši
bratře Kriste
a moji milí bratři
lásky mé na kříži
naděje mého srdce
a světlo lásky Boží
ducha mi nesoucí.

Zima na Laverně
třpytí se deštěm
dává pít laním

Sestřičko smrti
zemřeme v pokoji
smířeni se světem
s vřelým a vděčným
srdcem se darujme.
Odevzdáváme sebe
do tvých rukou Bože

Děkuji tobě Bože
a milým tvým
Kláro, Bernarde,
Petře, Jiljí, Morico, Filipe.

Františku.