Když nejde spát a noc přežvykuje
pomalu a líně
na talíři minulý den a k tomu nejistoty
ty nepojmenovatelné a číhající.

Když nejde spát a noc jen dýchá čerň
a vědomí se hádá s nevědomím
beze slov a s tajemstvím neznámého.

Když oči bolí a noc jak deka štípe
a svědí a pálí a tlačí a deptá
a nepovolí, dokud nepoprosíš.

Když nepomáhá Malá noční
a klávesy se pletou bílá s černou
a prasklá struna hrdlo svírá.

Když noc je horor a jekot mysli
srdce se svíjí a na kolena nutí
políbit prach zbytečného? žití.

Nečekej radu. Nečekej pád.
Jen přežij do úsvitu
až slunce zasměje se
a bílo přemůže zlý sen
pak pochopíš křivý stín
zjistíš že věčný světa běh
je součástí radostí i běd
že vše patří k sobě
že blázen s moudrým
žijí i v dnešní době.

Nech noc odplout
přijmi prosté bytí
Být a jen být
a nic už neřešit

Je bílý den
a noc ještě spí…