Do salátů, do guláše, zeleninové polévky. Mladé do sladkokyselého nálevu. V syrovém stavu proti cukrovce.

hlízy brambor nesázíme příliš hluboko. Hloubku určuje výška hlízy. Tj. sázíme tak hluboko, jak je hlíza vysoká, popř. o 1 – 2 cm hlouběji. Důležité je dostatečné nahrnutí půdy nad hlízami (5 – 7 cm, někdo doporučuje 10 – 15 cm).

Brokolice (převzato z http://www.zahradkarjerome.cz/zelenina2.html) Netkaná textilie, nechat asi měsíc. Pěstuje se v I. nebo II. trati. I do vyšších poloh, snese mráz asi do -8 stupňů. Brokolice výsev výsadba Raná 2 4 – pol.5 Letní 3/4 5 – pol.6 Pozdní zač.6 pol.7 Vysévat od dubna do června. Přesadit na záhon s odstupem 40 cm. Daří se jí vedle kopru, celeru, heřmánku, šalvěje, máty, rozmarýnu a dobře roste s brambory, řepou a cibulí Druh Inspiracion má mnoho větví. Kontrolovat jestli tam nejsou vajíčka běláska. Hlávku odříznout dokud jsou poupata ještě zavřená.

Předpěstování je u bulvového celeru naprosto nezbytné. Při běžném pěstování se vyplatí nákup sazenic. Pokud chcete vysévat doma, počítejte s velkou pracností a pusťte se do toho již v únoru. Celer zasejte nejlépe do perlitu či výsevního substrátu.

zelenina Lze pěstovat všude. Např, u cuket, kukuřice Červenou řepu vyséváme od poloviny dubna do konce května. Vegetační doba trvá od 60 až do 120 dnů, dle… Více informací: Červená řepa

e II. nebo III. trati (nerad čerstvé hnojení). Má rád teplo a slunce (nároky jako cibule, ale odolá mrazu). Nevhodná předplodina – brambory, rajčata, pórek, cibule. Vhodná předplodina – okurky, košťáloviny. Ozimé česneky mají větší výnosy. Před výsadbou naloupat na stroužky, namořit proti chorobám (Sulka,…).

Chilli sklízíme i se stopkou. ta se zlomí ve svém napojení na rostlinu. neoddalujte sklizeň. Když sklízíte včas, nasadí rostlina nové plody.

Vysazuji v březnu či dubnu, jen pár cm hluboko, spíš mělce. Vysazovat menší cibulky jen do průměru 2 cm, větší mohou vybíhat do květu (spotřebovat).

od poloviny dubna doma, později přímo na záhon (tři semena do hloubky 2 cm vzdálené 80 cm)

Tykve (dýně) jsou teplomilné. Sázet až do teplé půdy. Tři semínka do hnízda. Ve studenějších oblastech  3-4 týdny před sadbou na záhon. nesnáší pikýrování. Délka šlahounů je až 4 metry. Vyžadují propustnou půdu s dostatkem humusu bohatou na živiny. Před výsadbou hnůj. Zalévat méně ale častěji.

Pěstovat ve II. nebo III. trati. Rády teplo, slunce. Přímý výsev v květnu, červnu. Lze postupně rozložit, nejzazší výsev v půli července. Vyluštěné zrno na vlastní výsev usušit a nechat přejít mrazem (proti larvám zrnokaza – asi 10 hodin při -12 st. C)

Na podzim na záhon přidáme kompost humusovitá půda s draslíkem a vápníkem severo jižním směrem rýha 1-2 cm 40 cm od sebe

růžičková kapusta – může projít mrazem výsev v dubnu. Přesadit v červnu, 50×50 cm V září odstranit vrcholy rostlin, aby se soustředila do růžiček.

Zimní kapustu v podzimní zahradě. Snese i průměrnou zimní teplotu, když jí ochráníme.

Výsev- od poloviny prosince k rychlení při 15stupňu celsia. Od konce března do začátku dubna  na široko do pařeniště.  Přepichovat rostliny týden po vzejití do sadbovačů nebo hrnků. Nejzažší termín výsevu je začátek července.

vysadit kořenové řízky. Dálka 10 cm a průměr 2 cm. Na podzim vodorovně do jamek 30 cm hluboko. Pod něj do 50 cm dát plochý kámen.

deálním stanovištěm pro kukuřici je velice slunné místo. Kukuřici sadíme do hlinitopísčité propustné půdy s dostatkem vláhy. Kukuřice je náročná na vodu a živiny. Pro pěstování kukuřice je důležitý fosfor. 

ůda úrodná, vododržná – hlinitá s obsahem humusu. běžně z předpěstovaných sazenic. Pod sklo sejeme od ledna. do volné půdy až v srpnu. Pro předpěstování nepoužívat substráty, ale jen slabě hnojenou zeminu,

Listová odrůda lahůdkového mangoldu s tmavozelenými listy poskytuje několik sklizní, pro první ponechejte list do výšky 15 cm. Rostliny obrůstají, chutné jsou velmi mladé listy z dalších sklizní

eříčkové fazolky jsou okurkám prospěšné. Také je lze pěstovat s jahodami. Jedna rostlina celeru mezi sedm keříčků fazole je výhodné sousedství. Okurky nemají rády brambory.

Mít krásný a zdravý, plně plodící porost papriky není jen tak. Paprika je náročná teplomilná plodina. Vyžaduje teplo od klíčení přes pěstování až po období sklizně. Během svého vývoje nemá ráda střídání teplých a studených období, ani výraznější výkyvy teplot v průběhu dne. Pojďme se v jednoduchých dvaceti a jednom kroku podívat na to, jak při pěstování paprik, těchto náročných slečen, uspět.

Pro následný výsev  od poloviny června – čtverec spon 30×30 – Předpěstovat v pařeništi

Pórek miluje vláhu, díky které dobře prospívá a roste. Dopřejte mu proto pravidelnou zálivku.

Jakmile se oteplí (po zmrzlých), přesadíme rostlinky na záhony na slunném místě a pohnojíme je třeba kopřivovou jíchou. Sázíme je zhruba 40 cm od sebe, aby keře měly dostatek místa. I tak vytvoří bohatou houštinu. Větve by neměly ležet na sobě, protože takové houští rádi napadají slimáci.

působí i jako projímadlo z listů povařit a je to postřik do řádků na brukvovité rostliny (prevence nádorů)

zelenina V obchodech je seženete po celý rok, ty první jarní jsou ale stejně nejlepší. Jejich sezóna plynule navazuje na poslední zásoby černé ředkve a zároveň se… Více informací: Ředkvičky

např. Humil (altenburský) . vysévá se koncem srpna do studeného skleníku  Chránit textilií. Do zámrazu vytvoří 5-6 listů. Na jaře vysadit ven (nakypřit, vyhnojit) už v dubnu se sklízí. V květnu už hlávky.

Druhý výsev v srpnu

Topinambury lze sázet na podzim i na jaře. Předností podzimní výsadby je, že porost na jaře dříve vzejde, lépe využije zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější, stabilnější.

Má plazivý růst. Liány až 4 m. Plná chuť dužiny vynikne až u plodů celkem vyzrálých. Na pečení, polévky, moučníky. K těstovinám a k rýži.

práce na zahradě é lehké půdy – nemají moc humusu, vyždují neustálé hnojení během roku (kompost, chlévská mrva). Výhoda snadněji se zahřívají hlinité půdy – mnoho čístic,… Více informací: Zelenina – jak zacházet s půdou

Řádové sestry z benediktýnského opatství nezasijí žádné semeno, které by nezměkčily bylinnou lázní. Směs z květů kozlíku lékařského, řebříčku, papelišky, kopřivy, heřmánku a dubové kůry.

zelenina vnější listy špenátu odlamovat – vydrží déle kadeřavá kapusta sklízená v zimě časně zjara vyžene postranní výhonky – je to delikatesa mangod a novolélandský špenát se musí pravidelně… Více informací: Zelenina – uskladnění

práce na zahradě Na osobu počítáme plochu záhonů – 20 m2 vyžaduje zásadně plné slunce od východu do západu (červená řepa, salát k řezu, špenát a mangold… Více informací: Zelenina – založení zahrady

celer, fazole

Bílé i červené odrůdy zelí hlávkového mají jedno společné: vyžadují propustnou půdu zásobenou velmi dobře živinami. Při podzimním rytí proto přidejte do záhonu, který je určen tomuto náročnému strávníkovi, větší množství chlévského hnoje smíchaného s uleželým kompostem a nadrobno posekanou trávou.  

Zeleninové odřezky, slupky, tuhé stonky a nať. Podle druhu zeleniny tvoří až třetinu hmotnosti celé rostliny. Nejčastěji končí v koši nebo v lepším případě na kompostu. Pokud ale víte, jak je zpracovat, můžete skutečný odpad smrsknout na minimum.