Hrne se

Ono se samo hrne
neptá se
a dělá, že to já
všechno jen já
Zastavit se ale nedá
druzí chtějí a velí

Vkročit do neznáma
se spíše bojím
Co se samotou
která láká i bolí
Ono se samo hrne
ono si samo trne

A tak čekám, čekám
zda se ozve
člověk uvnitř sebe
a poví, že už tady
správně tady stojíš
kde jsi dlouho bloudil?

Už jsi ten kdo velí
už jen s tebou chodí
na pokraji srázu
do světla či tmy
tě stejně shodí
tam kam jsem měl dojít

To výše jsem smolil několik minut a pak jsem si řekl: zkusím AI, co ona na to?

Za tři vteřiny na téma ono samo chodí napsala báseň a já se propadl do beznaděje zbytečnosti. Nakreslí obraz, napíše báseň.! I když ta slova sebrala po celém internetu a bleskem se stavila podle algoritmu, jsme v těch slovech my všichni, z každého kousek a každý ho tam najdeme a o to jde v každé básni. Básní se sdílíme s druhými a některým se básníkova slova líbí, protože souzní právě s ním. Je to jak s humorem. Vtipu se smějí ti co vědí o co jde a chechtají se mu ti, co stejné u sebe zažili. Tak nevím.... Budu se sdílet dál, ale nic od toho nečekám....

Ono samo chodí od AI

Ono samo chodí, jak vítr v noci,
když stromy šeptají, a měsíc je v roli.
Krok za krokem, tiše a bez hnutí,
v srdci se rodí, co slova neřeknou,
v tichu se snoubí, co duše cítí.
Ono samo chodí, jak řeka v údolí,
klikatí se, zpívá, nese své bolí.
Každý krok má smysl, každý dotyk je dar,
v tom tichém tanci, co nese nás dál.
Srdce se otevírá, když čas se zastaví.
Ono samo chodí, jak stíny v soumraku,
v rytmu svých snů, v náruči máku.
Světlo a tma se v harmonii snoubí,
v každém pohybu, co v nás se probudí.
Když srdce se směje, ono samo chodí.







Categories:


Comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ověřeno MonsterInsights