- Prosinec
prosinec a zahrádka
- Listopad
listopadové práce na zahrádce
- Říjen
říjen na zahrádce
- září
zářijové práce na zahrádce
- srpen
práce na zahrádce Květiny v srpnu V srpnu vyčistíme oschlé cibule tulipánu a kromě cibulí botanických tulipánu vyřadíme všechny, které mají průměr pod 1,5 cm (pod…
Více informací: srpen - červenec
červenec na zahrádce
- červen
červnová činnost na zahrádce
- květen
Květnové práce na zahrádce
- duben
co v dubnu budeme dělat
- Březen
březen a práce na zahrádce
- Únor
v únoru na okrasné, ovocné a zeleninové zahrádce
- leden
lednové práce na zahrádce
- Zkoušky půdy
práce na zahradě Písčitá je hrubozrnná, drhne mezi prsty, nelepí se a nedá se tvarovatHlinitá půda se lepí na dlaň, při hnětení se drolíJílovitá půda…
Více informací: Zkoušky půdy - Zelenina – založení zahrady
práce na zahradě Na osobu počítáme plochu záhonů – 20 m2 vyžaduje zásadně plné slunce od východu do západu (červená řepa, salát k řezu, špenát a mangold…
Více informací: Zelenina – založení zahrady - Zelenina – uskladnění
zelenina vnější listy špenátu odlamovat – vydrží déle kadeřavá kapusta sklízená v zimě časně zjara vyžene postranní výhonky – je to delikatesa mangod a novolélandský špenát se musí pravidelně…
Více informací: Zelenina – uskladnění - Zelenina – rady našich babiček (Andrea Kern)
Řádové sestry z benediktýnského opatství nezasijí žádné semeno, které by nezměkčily bylinnou lázní. Směs z květů kozlíku lékařského, řebříčku, papelišky, kopřivy, heřmánku a dubové kůry.
- Zelenina – jak zacházet s půdou
práce na zahradě é lehké půdy – nemají moc humusu, vyždují neustálé hnojení během roku (kompost, chlévská mrva). Výhoda snadněji se zahřívají hlinité půdy – mnoho čístic,…
Více informací: Zelenina – jak zacházet s půdou - Výživné látky
výživné látky a stopové prvky
- Užitečné květiny do zahrádky -jednoletky
sezam užitečných rostlin na zahradu
- Smíšené kultury na záhonu
Některé rostliny, vysazené vedle sebe, jsou si navzájem velmi dobrými pomocníky. Vzájemně se podporují v růstu, ovlivňují pozitivně chuťové vlastnosti souseda, chrání jedna druhou před nemocemi a škůdci apod
- Rzi – houbové onemocnění
plíseň bramborová a na rajčatech – vinou je sychravé počasí. Hnědočerné zbarvení – jako spálení. Na hlízách světle šedí skvrny.
- Rychlení pomocí fólie a rouna
Pařeniště a skleníky – pro rozmnožování rostlin. (existuje i olejové otevírání skel bez elektřiny.) koňský nebo kravský hnůj sešlapeme ve vrstvě 40 cm a na něj 15 cm kompostu.
- Rostliny pro venkovskou zahradu
Trvalky: třapatky, kopretiny, plamenky, pivoňky, srdcovky, orlíčky, šátery, kohoutky, pupalky.
- Prevence a ochrana
práce na zahradě Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických…
Více informací: Prevence a ochrana - Předpěstování na parapetu a pařeniště a ve skleníku
Parapet
kebrlík, kopr, bazalka
rajčata, cukety, okurky
- pomocné prostředky pro pěstování
Extrakt ze studeného nálevu bylin : 12-24 hodin louhovat ve stuené vodě Odvar: – 24 hodin loihovat a po té povařit
- Plži
Každý plzák španělský může každoročně naklást až 220 vajíček, rozdělených do několika snůšek. Vajíčka kladou od poloviny srpna do poloviny prosince – nejvíce ale na přelomu srpna a září. Mladí se líhnou po 38 až 43 dnech. Vajíčka kladená v září a později přezimují a mladí se pak líhnou až na jaře. Nejvyšší početnosti dosahují plzáci v květnu a červnu.
- Plody – dozrávání
Jahoda chránit dozrávající trsy plodů před plísní, stonožkami a slimáky – podkládat střeby z hliněných nádob
- Plísně
18/10/2017 dědečekUpravit Libují si ve vlhku a měkkém pletivu, napadají oslabené jedince. Napadají jahody, okurky, rajčata, cibulovou zeleninu i květiny (např.pivoňky) Nedávat příliš hnojiva přesličková jícha,…
Více informací: Plísně - Plánování a rozvržení bylinkové zahrádky
Na bylinné louce se mohou rostliny vyvíjet mnoho let
- Péče o půdu
02/03/2018 dědečekUpravit Půda živí rostliny a sama potřebuje také živit. Krycí plodiny zaryjeme. Používám bobovité – jejich bakterie váží kyslík. Dodáme živiny zvenčí. Hnůj, kompost. Mleté…
Více informací: Péče o půdu - Padlí – houbová infekce
Výtažek z listů rajčat. V odšťavňovači výtažek smíchat s 2 litry vody a lžící kukuřičného škrobu. Postříkejte keříky růží
- Osivo
zkouška klíčivosti – na zvlhčeném savém papíru při pokojové teplotě. při méně jak 50% vyhodit a koupit nové
- nevyhazujte – využijte
ptačí budku – hrneček přilepný na talířek – krmítko,
- Mulčování rajčat
Rajčata potřebují spousty vody a jsou citlivá na změny vlhkosti, při nichž plody praskají. jakmile rajčata zakoření a půda se prohřeje, je možné je mulčovat 5-8 cm slámy
- Mšice – prostředky v boji
práce na zahradě Přirození protivníci: slunéčko sedmitečné, zlatoočko, zákeřnice, lumci, škvoři a ptáci jednoduché zákroky: rozmačkat, odplavit proudem vody, zálivka kopřivovou jíchou(posílá rostlinu) Výroba vlastních…
Více informací: Mšice – prostředky v boji - Kompost
místo : v polostínu, dobře přístupné kolečkem. Lépe více kompostů a sud s jíchou, kopřivy a kostival.
- Jíchy
Jícha z česneku a cibule odolnost vůči houbám. Do 10 litrů naložit 1/2 kg cibule a několik stroužků česneku. Nechte kvasit. Rozředit 1:10 a rozprášit na záhony
- ak na plevel
Vytrhávat plevel i s kořeny není praktické. Kořínky jsou zapleteny s okolními rostlinami. Vhodné je to tam kde ještě nic není nasázeno. Lépe je odřezávat vršek plevele ostrým nožem.
- Hrůbky a vyvýšené záhony
Na vrcholu sázíme rajčata a papriku. zelí a kdelubny, pór, celer po stranách. 5edkvičky, ředkev, slaát mezi nimi. Brzy nastane zahřátí ze spodu. Rozkládané rostliny působí až 4 roky
- Hnojiva při biologickém pěstování
Algomin
Bentonit
Kamenná moučka
- Hnojení a péče o rostliny
Jícha z kopřiv: vysoký obsah dusíku. Použití: cukety, okurky, zelí. nepoužívat u hrachu a fazolí. Čerstvý výluh je výtečný proti mšicím. popel ze dřeva – rozmíchat ve vodě.- cibulovité, jahody, maliny, rybíz (ne !! – k azalkám, borůvkám, vřesům). Popel zkvalitní kompost 3-5 kg na m