Práce na zahrádce

  • Prosinec
    prosinec a zahrádka
  • Listopad
    listopadové práce na zahrádce
  • Říjen
    říjen na zahrádce
  • září
    zářijové práce na zahrádce
  • srpen
    práce na zahrádce Květiny v srpnu V srpnu vyčistíme oschlé cibule tulipánu a kromě cibulí  botanických tulipánu vyřadíme všechny, které mají průměr pod 1,5 cm (pod… Více informací: srpen
  • červenec
    červenec na zahrádce
  • červen
    červnová činnost na zahrádce
  • květen
    Květnové práce na zahrádce
  • duben
    co v dubnu budeme dělat
  • Březen
    březen a práce na zahrádce
  • Únor
    v únoru na okrasné, ovocné a zeleninové zahrádce
  • leden
    lednové práce na zahrádce
  • Zkoušky půdy
    práce na zahradě Písčitá je hrubozrnná, drhne mezi prsty, nelepí se a nedá se tvarovatHlinitá půda se lepí na dlaň, při hnětení se drolíJílovitá půda… Více informací: Zkoušky půdy
  • Zelenina – založení zahrady
    práce na zahradě Na osobu počítáme plochu záhonů – 20 m2 vyžaduje zásadně plné slunce od východu do západu (červená řepa, salát k řezu, špenát a mangold… Více informací: Zelenina – založení zahrady
  • Zelenina – uskladnění
    zelenina vnější listy špenátu odlamovat – vydrží déle kadeřavá kapusta sklízená v zimě časně zjara vyžene postranní výhonky – je to delikatesa mangod a novolélandský špenát se musí pravidelně… Více informací: Zelenina – uskladnění
  • Zelenina – rady našich babiček (Andrea Kern)
    Řádové sestry z benediktýnského opatství nezasijí žádné semeno, které by nezměkčily bylinnou lázní. Směs z květů kozlíku lékařského, řebříčku, papelišky, kopřivy, heřmánku a dubové kůry.
  • Zelenina – jak zacházet s půdou
    práce na zahradě é lehké půdy – nemají moc humusu, vyždují neustálé hnojení během roku (kompost, chlévská mrva). Výhoda snadněji se zahřívají hlinité půdy – mnoho čístic,… Více informací: Zelenina – jak zacházet s půdou
  • Výživné látky
    výživné látky a stopové prvky
  • Užitečné květiny do zahrádky -jednoletky
    sezam užitečných rostlin na zahradu
  • Smíšené kultury na záhonu
    Některé rostliny, vysazené vedle sebe, jsou si navzájem velmi dobrými pomocníky. Vzájemně se podporují v růstu, ovlivňují pozitivně chuťové vlastnosti souseda, chrání jedna druhou před nemocemi a škůdci apod
  • Rzi – houbové onemocnění
    plíseň bramborová a na rajčatech – vinou je sychravé počasí. Hnědočerné zbarvení – jako spálení. Na hlízách světle šedí skvrny.
  • Rychlení pomocí fólie a rouna
    Pařeniště a skleníky – pro rozmnožování rostlin. (existuje i olejové otevírání skel bez elektřiny.) koňský nebo kravský hnůj sešlapeme  ve vrstvě 40 cm a na něj 15 cm kompostu.
  • Rostliny pro venkovskou zahradu
    Trvalky: třapatky, kopretiny, plamenky, pivoňky, srdcovky, orlíčky, šátery, kohoutky, pupalky.
  • Prevence a ochrana
    práce na zahradě Pozorní zahradníci si všimli, že se sousední rostliny vzájemně ovlivňují, růst svého souseda podporují nebo brzdí. Rostliny jsou v kontaktu prostřednictvím aromatických… Více informací: Prevence a ochrana
  • Předpěstování na parapetu a pařeniště a ve skleníku
    Parapet kebrlík, kopr, bazalka rajčata, cukety, okurky
  • pomocné prostředky pro pěstování
    Extrakt ze studeného nálevu bylin : 12-24 hodin louhovat ve stuené vodě Odvar: – 24 hodin loihovat a po té povařit
  • Plži
    Každý plzák španělský může každoročně naklást až 220 vajíček, rozdělených do několika snůšek. Vajíčka kladou od poloviny srpna do poloviny prosince – nejvíce ale na přelomu srpna a září. Mladí se líhnou po 38 až 43 dnech. Vajíčka kladená v září a později přezimují a mladí se pak líhnou až na jaře. Nejvyšší početnosti dosahují plzáci v květnu a červnu.
  • Plody – dozrávání
    Jahoda chránit dozrávající trsy plodů před plísní, stonožkami a slimáky – podkládat střeby z hliněných nádob
  • Plísně
    18/10/2017 dědečekUpravit Libují si ve vlhku a měkkém pletivu, napadají oslabené jedince. Napadají jahody, okurky, rajčata, cibulovou zeleninu i květiny (např.pivoňky) Nedávat příliš hnojiva přesličková jícha,… Více informací: Plísně
  • Plánování a rozvržení bylinkové zahrádky
    Na bylinné louce se mohou rostliny vyvíjet mnoho let
  • Péče o půdu
    02/03/2018 dědečekUpravit Půda živí rostliny a sama potřebuje také živit. Krycí plodiny zaryjeme. Používám bobovité – jejich bakterie váží kyslík. Dodáme živiny zvenčí. Hnůj, kompost. Mleté… Více informací: Péče o půdu
  • Padlí – houbová infekce
    Výtažek z listů rajčat. V odšťavňovači výtažek smíchat s 2 litry vody a lžící kukuřičného škrobu. Postříkejte keříky růží
  • Osivo
    zkouška klíčivosti – na zvlhčeném savém papíru při pokojové teplotě. při méně jak 50% vyhodit a koupit nové
  • nevyhazujte – využijte
    ptačí budku – hrneček přilepný na talířek – krmítko,
  • Mulčování rajčat
    Rajčata potřebují spousty vody a jsou citlivá na změny vlhkosti, při nichž plody praskají. jakmile rajčata zakoření a půda se prohřeje, je možné je mulčovat 5-8 cm slámy
  • Mšice – prostředky v boji
    práce na zahradě Přirození protivníci: slunéčko sedmitečné, zlatoočko, zákeřnice, lumci, škvoři a ptáci jednoduché zákroky: rozmačkat, odplavit proudem vody, zálivka kopřivovou jíchou(posílá rostlinu) Výroba vlastních… Více informací: Mšice – prostředky v boji
  • Kompost
    místo : v polostínu, dobře přístupné kolečkem. Lépe více kompostů a sud s jíchou, kopřivy a kostival.
  • Jíchy
    Jícha z česneku a cibule odolnost vůči houbám. Do 10 litrů naložit 1/2 kg cibule a několik stroužků česneku. Nechte kvasit. Rozředit 1:10 a rozprášit na záhony
  • ak na plevel
    Vytrhávat plevel i s kořeny není praktické. Kořínky jsou zapleteny s okolními rostlinami. Vhodné je to tam kde ještě nic není nasázeno. Lépe je odřezávat vršek plevele ostrým nožem.
  • Hrůbky a vyvýšené záhony
    Na vrcholu sázíme rajčata a papriku. zelí a kdelubny, pór, celer po stranách. 5edkvičky, ředkev, slaát mezi nimi. Brzy nastane zahřátí ze spodu. Rozkládané rostliny působí až 4 roky
  • Hnojiva při biologickém pěstování
    Algomin Bentonit Kamenná moučka
  • Hnojení a péče o rostliny
    Jícha z kopřiv: vysoký obsah dusíku. Použití: cukety, okurky, zelí. nepoužívat u hrachu a fazolí. Čerstvý výluh je výtečný proti mšicím. popel ze dřeva – rozmíchat ve vodě.- cibulovité, jahody, maliny, rybíz (ne !! –  k azalkám, borůvkám, vřesům). Popel zkvalitní kompost 3-5 kg na m

Ověřeno MonsterInsights